Jak překyselení rozpoznat

15. květen 2016

Tak jako umíme my dávat najevo svou nespokojenost, dokáže totéž i naše tělo. A dokáže být při projevech neladu pěkně úporné.

Dlouhodobá únava, přetažení, snížená výkonnost a pocit vyčerpanosti. Bolesti hlavy, zad, svalů. Časté pálení žáhy, zažívací potíže, špatné trávení. Ekzémy, zhoršené hojení ran, parodontóza, ale také častý pocit chladu v těle, studené končetiny, podrážděnost, patrná změna hmotnosti, snížená imunita, časté špatně identifikovatelné bolesti a také třeba padání vlasů. To všechno mohou být příznaky, při kterých nám organizmus sděluje: "Pozor, jsem překyselený, udělejte s tím něco dřív, než bude zle!" A ono může být hodně zle, ale o tom v jiné kapitole.

Signály mohou napovědět. Skutečná míra acidózy se pak dá poměrně snadno zjistit i v domácích podmínkách. Stačí ponořit do ranní moči lakmusový papírek, případně použít sadu pro zjišťování pH v bazénech. Hodnota pH moči se obvykle pohybuje v rozmezí 5 – 7 a ovlivňuje ji mimo jiné potrava: rostlinná strava moč alkalizuje, živočišná naopak acidifikuje. Hodnoty pod 5 signalizují acidózu (překyselení), nahromaděné toxiny a škodlivé látky v těle. Měli bychom zbystřit, i nepatrné překyselení může velice snadno přerůst v akutní.

Naproti tomu měření kyselosti organizmu pomocí krve se ukazuje jako poměrně nespolehlivá metoda. Tělo mobilizuje veškeré své síly, bere ze zásob, jen aby této důležité tekutině udrželo optimální pH. A tak i silně překyselený organizmus může dlouho vykazovat poměrně neutrální hodnoty pH. Samozřejmě můžeme nechat stanovení acidity organizmu na odbornících, kteří nám zároveň poradí, co a jak ve své životosprávě upravit, případně zcela změnit.

Neberme ale nízké hodnoty pH na lehkou váhu. Následky dlouhodobého překyselení organizmu mohou být katastrofální.

Kdy se překyselujeme

Vše v našem organizmu by mělo být pěkně v rovnováze, a to samozřejmě platí i o kyselých a zásaditých složkách. Ideální pH by mělo být kolem 7,4. Je až k neuvěření, co všechno v našem životě může vést k tomu, že kyselá složka v těle získá navrch.

Potrava

Jestliže jsme běžní strávníci, kteří si dopřávají maso, pečivo z bílé mouky, cukr, zákusky, kávu a občas i alkohol, měli bychom zbystřit. Naše tělo může být ohroženo acidózou, tedy překyselením.

Asi sami tušíme, že správnou volbou nejsou ani polotovary, chemicky nebo předem tepelně upravované potraviny z obchodů nebo různé poživatiny. Vhodný není ani nikotin a velké množství léků či chemických potravinových doplňků.

Pozor bychom měli dát i na chronický nedostatek vitaminů a stopových prvků. Tělo vinou jejich nedostatku nedokáže dokončit některé z procesů látkové výměny.
Naopak ideální stravou a správnými stravovacími návyky totiž můžeme svému organizmu velice prospět. A neznamená to ani, že bychom se museli připravit třeba o oblíbené knedlíky. Přečtěte si, které potraviny způsobují překyselení, a které naopak podporují odkyselení těla.

Odkyselování přispívá také dostatečné žvýkání potravy. Sliny totiž obsahují látky, které pomáhají udržet pH v optimální rovině. Je proto nanejvýš důležité každé sousto pečlivě a důkladně rozžvýkat, abychom dali slinám možnost konat to, k čemu byly stvořeny.

Duševní rozpoložení

Nepodceňujme ani psychiku. Naše tělo je velice důmyslný systém, ve kterém i negativní duševní rozpoložení může napáchat velké škody. Časté rozčilování, přebytek stresu, ale také například strach a úzkost, to všechno jsou emoce, které bohužel překyselení značně přispívají. Aktivují totiž v těle nadměrnou tvorbu kyselých látek.

Přitom se jedná a nepříjemně začarovaný kruh. Dokud se neocitne náš  organizmus v harmonii, nebude v harmonii ani naše psychická stránka.

Dýchání

Zajímavým momentem je i správné dýchání. Mělo by být hluboké a pravidelné. Dostatečný přísun kyslíku v krvi totiž napomáhá regulovat množství kyselých látek v krvi. Naproti tomu mělké, nepravidelné a celkově nedostatečné dýchání způsobuje hromadění CO2 v krvi a spolu s ním mj. i vznik kyseliny uhličité.

Životní prostředí

Mnoho z nás je dítky měst, denně vystavených smogu, výfukovým plodům, elektrosmogu a dalším jedovatým látkám z ovzduší. Bohužel ani takové prostředí nenapomáhá pH rovnováze našeho těla.

Co s tím?

V první řadě je vhodné se zamyslet nad skladbou jídelníčku, nebát se pohybu na čerstvém vzduchu a i při největším stresu si najít alespoň malou chvilku na některou z relaxačních technik. A ideálně přizvat na pomoc vhodné doplňky výživy, jejichž příznivé složení pomáhá organizmu doplnit zásadotvorné látky , odkyselovat ho a detoxikovat.

Co se v těle děje

Nejen láska prochází žaludkem. Procházejí jím také kyseliny a zásady. Nebo, přesněji řečeno, žaludek je jejich výrobcem.

Náš organizmus je naprogramován na rovnováhu mezi kyselým a zásaditým prostředím. Celá řada biochemických pochodů v našem těle je dokonce podřízena udržení ideálního potenciálu vodíku (pH) v krvi. To znamená hodnotám pH mezi 7,36 a 7,44. Pakliže je organizmus překyselený, tělo se prioritně zaměří na udržení neutrálního pH krve a látky, které pH pomáhají snižovat, bere z vlastních zásob. A to i na úkor správného fungování jiných orgánů.

A co s tím má společného žaludek? V kyselém organizmu se snaží pH vyrovnat. Začne štěpit víc kuchyňské soli, aby získal kyselinu solnou. Ta totiž, poté, co se sloučí s vodíkem, sodíkem, uhlíkem a kyslíkem, vytvoří zásaditou směs (přesněji jedlou sodu), aby kyselost vyrovnala. Jenže druhotně s výrobou jedlé soli vznikají i žaludeční šťávy, obsahující kyselinu chlorovodíkovou a pepsin. Ty ale v daný moment nejsou potřebné a způsobují pálení žáhy. Dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy žaludek, aby vyrovnal pH, následně tvoří další a další kyseliny. Ty se pak přesouvají do dvanáctníku, a tady se stávají hlavním rizikovým faktorem pro vznik peptického vředu. A při pálení žáhy zase zvýšená kyselost rozrušuje stěny jícnu a nebezpečně je zeslabuje.

Pro trávicí soustavu vůbec je dostatek zásaditých látek poměrně podstatný, vždyť například játra, žlučník nebo slinivka břišní právě zásady potřebují k tvorbě trávicích šťáv.

Jak vidno, zásadité látky náš organizmus potřebuje na správné plnění svých funkcí a je tak třeba zajistit mu jejich pravidelný přísun. Jak potravou, tak vhodnými potravními doplňky. Řešením ovšem nejsou léky na snižování kyselosti žaludku. Tím se sice zastaví kyselinotvorná činnost žaludku, ale na druhou stranu také naruší trávení potravy. Není tedy východiskem zastavit tvorbu kyselin, ale omezit příjem kyselinotvorných potravin a dodat tělu dostatečné množství těch zásadotvorných.

Nepodceňujme následky překyselení organizmu, mohou být pro naše tělo devastující.

produkty při překyselní a při detoxikaci organizmu

RosenPharma Blog